V polích - 29.8.2015 a 5.9.2015

6. září 2015 v 14:12 | Milan Jakubec |  Šoulačka
A je tady zas, ten pozdně letní čas. Období pozdního léta a pomalu nastupujícího podzimu, je pro každého birdera obdobím atraktivním a vzrušujícím, protože období tahu často přichystá nejedno překvapení v podobě neobvyklých pozorování a setkání s ptačími druhy, které je v jinou roční dobu vzácné, či přímo nemožné. Ani já jsem neodolal vábení strnišť, posečených a pooraných polí a vydal jsem se na potulku v okolí své vesnice, abych zjistil, zda a jak moc to v okolních polích žije, pokud jde o opeřence.



Samotný závěr srpna přinesl tropické počasí a tak se sobotní pozdní odpoledne jevilo jako ideální příležitost vyrazit na obhlídku posečených polí v okolí mého bydliště. Cestou ráno do práce často vídám v polích posedávat siluety dravců, čekajících na svoji první ranní kořist, a tak bude zajímavé zjistit, o jaké konkrétní druhy se jedná a zda se mezi nimi neobjeví přece jen nějaký ten druh méně obvyklý.

I přes pokročilou hodinu (bylo už dost po 18. hodině) panuje venku úmorné vedro. Pokračuji za vesnici a nejkratší cestou mířím do polí. Země je po dlouhotrvajícím suchu neskutečně vyprahlá a každý můj krok zvedá mírný obláček prachu. Nemusím se dlouho rozhlížet, abych zjistil, že jsem obklopen opravdu velkým počtem dravců. Možná je to jen pocit, ale zdá se mi, že letošní rok je jich oproti jiným letům tak nějak znatelně víc.

Prohlížím pomalu dravce, sedící na zemi. Jde o motáka pochopa. Obojí pohlaví je zastoupeno rovnoměrně, možná přeci jen mírně převažují samci. Postupně se dopočítávám k nějakým 20 jedincům. Sedím a užívám si pozorování i tak zdánlivě obyčejného dravce. Je úžasné pozorovat, jak elegantně proplová vzduchem nad lány a upřeně hledíce na zem pátrá po potravě. Někteří motáci jen tak posedávají na zemi a rozhlíží se po okolí, sem tam se některý zvedne a zakrouží nad strništěm. Pár dvojic se ve vzduchu škádlí a předvádí svou leteckou akrobacii.



Ve větších výškách se v termice vzáší káně lesní. Vidím dva jedince, ale to během 5 minut neplatí a najednou se jich vzalo "odnikud" tolik, že jsem měl problém je spočítat. Počítání jsem po chvíli zdal, ptáci se neustále prolínali mezi sebou a bylo nemožné dobrat se přesného čísla. Spokojil jsem se nakonec s odhadem - 20 jedinců je myslím blízko skutečnosti.



Chvíli pozorně koukám, jestli mezi nimi nezahlédnu třeba bělochvostou, ale zdá se, že pro dnešek mám smůlu. Světla rychle ubylo a já se vydávám vyprahlým polem zpátky. Uteklo to zase tak rychle...

5.9.2015
Sobota má být ze dvou víkendových dní tím dnem lepším, a tak vyrážím hned dopoledne. Mým hlavním cílem je dnes sice poštolka rudonohá (o tom snad některý z příštích příspěvků), která se za vesnicí podle hlášení stále vyskytuje, ale to mi nebrání, abych měl cestou oči otevřené a sledoval bedlivě posečená pole, i vzdušný prostor nad nimi. Jedu tentokrát vozem - přeci jen preferuji ušetřit nějaký ten čas, který by jinak padl na cestu.

Zastavuji kousek za obcí Vojnice a dál již pěšky vyrážím k poli, na kterém jsou stále ještě zbytky letošní úrody zelí a kde se v minulosti s oblibou schovávaly čejky chocholaté. Již z dálky mi bylo jasné, že jsou tam i letos. Vykukovaly a pobíhaly mezi zelnými hlávkami.


Chystal jsem se zastavit, když najednou vidím z levé strany přijíždět auto a s jeho příjezdem se z pole přede mnou zvedlo docela slušné hejno.


Odhadem to mohlo být nějakých 150-200 jedinců. Hejno nabralo trochu výšku, párkrát ještě nad polem zakroužilo a odletělo neznámo kam.




Kousek dál ode mě jsem viděl traktor jak vláčí a společnost mu dělalo hejno velkých racků, nebojácně posedávájících v jeho těsné blízkosti. Popojel jsem autem a začal hejno prohlížet přes objektiv fotoaparátu. Racků jsem napočítal kolem stovky a v drtivé většině se mi jevili jako rackové bělohlaví. Jestli byl mezi nimi i nějaký jiný druh, tak se mi ho bohužel nepodařilo identifikovat. Tihle ptáci jsou si pro mě podobní, jako vejce vejci a vyžaduje jistě dosti velkou praxi a cvik je spolehlivě určovat.






Kromě velkých racků jsem o kus dál zahlédl nad polem další větší hejno. Tentokrát šlo při bližším zkoumání o racka chechtavého. Počet odhaduji tak 150-200 ptáků.


Na samotný závěr přidám jedno foto, které bylo pořízeno na extrémně dlouhou vzdálenost, a tudíž mi pták, který na něm bezpochyby je, zůstane obestřen rouškou tajemství. Jediné, co jsem byl schopen na tu dálku rozpoznat bylo, že šlo o ptáka velmi velkého a vypadal - no působil na mě jako orel. To je ale jen má čirá spekulace, kterou si dovolím dnešní příspěvek uzavřít. Tak tedy, příjemné pokoukání a hodně štěstí při vašich toulkách v podzimních polích.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama