Tři králové a tři grácie - 5.9. až 8.9.2012

10. září 2012 v 18:31 | Milan Jakubec |  Šoulačka
Středa 5.9.2012
Ve středu 5.9. mě ráno při odjezdu do práce čekalo velké překvapení. Teploměr ukazoval nějakých 17 stupňů, takže bylo celkem příjemně, blížila se šestá ranní a já se chystal do garáže, že vyjedu autem ven, když se kolem mě mihly tři ptačí siluety. Prolétly zcela nehlučně, skoro jako nějaké přízraky. Musí to být nějaká sova, bylo první co mě napadlo a opravdu. Nějakých 10-15 metrů ode mě si jeden z "přízraků" sedl na stříšku malého domku. Zcela zřetelně jsem v něm poznal puštíka obecného. Nechal mě pozorovat pěkně dlouho, takže jsem si ho pěkně detailně prohlédl. Šance na alespoň dokumentační fotku veškerá žádná, ale přesto mi toto ranní setkání rozsvítilo celý den.



Pátek 7.9.2012
V pátek 7.9. jsem po příjezdu z práce vzal výbavu a vypadl ven, vyčistit hlavu po náročném dni. Když jsem odcházel, svítilo sluníčko, ale než jsem došel na své oblíbené místo za vesnicí, zatáhlo se. Náladu mi to ale nezkazilo. Podařilo se mi vyplašit desítku koroptví polních a udělat jednu dokumentační hardcorovku (pozn.: hardcorovka=nepovedená fotka, ale pták jde jakž takž identifikovat).


Sedl jsem na kraj pole do trávy a začal podrobně propátrávat okolí. Výsledek se dostavil až nečekaně brzy. Jaké bylo mé překvapení, když jsem na jednom z horizontů uviděl tři volavky popelavé.



Postavil jsem se, abych měl lepší výhled, pozoroval a užíval si to. Na nedaleké cyklostezce byl bohužel celkem provoz, což se volavkám pochopitelně nelíbilo a tak odlétly. I přesto, že to trvalo tak krátce, tak to bylo krásné pozorování. Byl jsem venku jenom hodinku, ale stála za to.

Sobota 8.9.2012
V sobotu brzo ráno jsem si řekl, že zkusím počkat na puštíky, jestli se objeví. Mé očekávání se naplnilo a 5.45 přiletěli opravdu dva puštíci obecní. Na chvilku se mi předvedli, ale protože se začalo rychle rozednívat zmizeli a na jejich místo nastoupily hrdličky zahradní, které se ozývaly ze všech stran. Chvíli jsem je pozoroval a pak jsem si dal snídani.



Televizní předpověď jako obvykle moc nepasovala na Moravu a tak bylo lehce pod mrakem. Nenechal jsem se tím zviklat, sbalil nádobíčko a vyrazil na obhlídku terénu. Opět foukal docela silný vítr, ale jinak celkem teplo. V tričku s krátkým rukávem jsem se cítil v pohodě. Zkontroloval jsem místo, kde se den předtím objevily volavky, ale pusto prázdno. Nicméně kousek odtud jiným směrem jsem zahlédl dravce, jak krouží nad zažloutlým polem. Vydal jsem se tím směrem omrknout co a jak. Cestou jsem zaregistroval dvě poštolky obecné, které spolu dováděly v prostoru někde nad obecním rybníkem a hlasitě dávaly svoji přítomnost najevo.


Když jsem míjel hřiště, všiml jsem si, že jiřičky obecné, které tady dováděly ještě před týdnem, zmizely. Vzal jsem tedy zavděk opět alespoň hrdličkou zahradní, ukrývající se na větvi jedné z borovic.


Pokračoval jsem dále směrem ke dvěma dravcům, které jsem před tím zahlédl ve vzduchu. Ti však mezitím přelétli přes topoly, za kterými zmizeli. Pokračoval jsem tím směrem, chvíli jsem šel po kraji pole, ale kde nic, tu nic. Vzdal jsem to a nasadil oblíbenou vyčkávací taktiku. Prostě jsem se přikrčil u země a čekal, co se bude dít. Měl jsem štěstí. Po chvíli jsem na obloze uviděl už i mi dobře známou siluetu káně lesní. Netrvalo ani pět minut a nad hlavou mi začal letecký den, kdy jsem v jednu chvíli napočítal na 15 dravců.




Představení trvalo asi 5 minut a pak najednou, jak rychle se objevili, tak rychle zase zmizely. Opodál ještě zalovil samec motáka pochopa, ale byl mimo dosah mé techniky, tak jsem dal alespoň hardcorovku.



Vítr nepříjemně zesílil a já to taky zabalil.
Po obědě jsem pak při cestě do města (kolem 13. hodiny) viděl na jiném poli opět volavky popelavé (možná to byly ty samé, co jsem viděl den před tím), tentokrát však byly jenom dvě. Totéž se opakovalo při návratu vpodvečer.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama